|
|
Přehled a analýza opatření provedených na základě výsledků zátěžových testů na jaderných elektrárnách u nás a ve světě
Ludvík, Lubomír ; bezpečnost, Ondřej Šťastný, Státní úřad pro jadernou (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou zátěžových testů, jakožto reakcí na události v jaderné elektrárně Fukušima. V první části se práce zabývá bezpečností na jaderných elektrárnách a způsobem řízení v různých režimech. Další kapitola rozebírá problematiku havárie v JE Fukušima a to během celého průběhu této události. Důležitost je upřena především na závěrečná poučení, na kterých jsou zátěžové testy stavěny. Hlavní částí této práce jsou samotné zátěžové testy, které byly provedeny na všech JE v Evropské unii. Rozsah testování byl soustředěn na odolnost vůči extrémním přírodním vlivům, úplné ztrátě bezpečnostních systémů a postupu při řešení těžkých havárií, včetně tavení AZ a následných efektů. Podrobněji jsou rozebrány pro české jaderné elektrárny, pro ty evropské jen okrajově. Nakonec jsou shrnuta doporučení, které budou v rámci několika let uskutečněny a tím posíleno zvládání nadprojektových událostí.
|
|
|
Výpočet efektivní dávky rtg diagnostického ozáření
Bažantová, Lucie ; Drastich, Aleš (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává především o teorii ionizujícího záření a jeho interakcích s hmotou, zvláště pak o rentgenovém záření a způsobech jeho použití v lékařství. Práce obsahuje popis vzniku rentgenového obrazu a techniky skiagrafie a skiaskopie. Pro hodnocení rizika při interakci rentgenového záření s organismem je uveden výčet veličin a jednotek radiační fyziky a radiační ochrany, zvlástě pak efektivní dávka a způsoby jejího hodnocení při lékařském ozáření. Hlavní částí práce je přehled programových prostředí využívaných v radiační fyzice a příklad výpočtu efektivní dávky pro konkrétní skiaskopická vyšetření s podrobným popisem postupu při výpočtu. Výstupem práce je tabelární vyjádření vypočtených hodnot a jejich zhodnocení.
|
|
|
Radioaktivní odpad v nemocničních zařízeních
Bradáč, Antonín ; Houdková, Lucie (oponent) ; Tabasová, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na málo známou problematiku institucionálního odpadu produkovaného nemocničními zařízeními, jeho vzniku, shromažďování a následné likvidace. V práci je uvedeno základní rozdělení těchto odpadů z různých hledisek, především dle charakteristických vlastností a jejich následném využití při jeho efektivní eliminaci. Práce se zabývá nejen touto otázkou, ale snaží se přiblížit i veškeré negativní dopady ionizujícího záření na lidský organismus nejenom v současném měřítku radiační ochrany, ale i z hlediska historického vývoje různých zářičů a práce s nimi, zejména ve spojení s užíváním ionizujícího záření v běžné lidské činnosti, ale i prostřednictvím výčtu jaderných havárií. Praktická část bakalářské práce porovnává 3 typy nemocničních zařízení především na základě osobního setkání s vedoucími jednotlivých pracovišť zabývajících se nakládáním s institucionálním odpadem a materiály získanými jejich návštěvou. Konkrétně se jedná o nemocnici Atlas a Krajskou nemocnici Tomáše Bati (obě ve Zlíně) a specializované pracoviště Masarykova onkologického ústavu v Brně.
|
|
|
Vliv jaderné elektrárny z hlediska radiační zátěže
Vániš, Jiří ; Procházka, Zdeněk (oponent) ; Belatka, Martin (vedoucí práce)
Tento text pojednává o problematice ionizujícího záření působícího na pracovníky jaderné elektrárny a na okolní obyvatelstvo. Dále jsou zmíněny limitní dávky ozáření pracovníků v radiačním průmyslu, způsoby jejich ochrany a kontroly absorbované dávky ionizujícího záření. Na závěr jsou zhodnoceny vlivy jaderné elektrárny jako zdroje ionizujícího záření na blízké okolí včetně kontaminace vodních zdrojů a plynných výpustí. Další část se zabývá problematikou uskladnění jaderných odpadů od doby, kdy je palivo vyjmuto z jaderného reaktoru až po jeho trvalé uskladnění.
|
|
|
Návrh modulu inteligentní sítě pro 2D sběr radiačních dat
Lelek, Martin ; Polášková, Lenka (oponent) ; Wilfert, Otakar (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o návrhu a realizaci nezávislého modulu pro měření intenzity a absorbované radiační dávky, pocházející z vysokonapěťových zdrojů rentgenového záření používaných v průmyslu. Práce se v první části zaměřuje na způsoby a řešení radiační ochrany a principy měření absorbované dávky a intenzity, také na možnosti odesílání měřených dat v rámci senzorické sítě. V následující části práce je řešeno schéma modulu, testování dílčích bloků a návrh plošného spoje. Je proveden návrh detekčních obvodů s využitím GM trubice, bloků pro optickou a akustickou indikaci, obvody napájení a řízení celého zařízení. Dále je navržena montážní krabička modulu, která je vyrobena technologií 3D tisku. Následuje oživení celého modulu a napsání testovacího firmwaru, jež zahrnuje i ověření komunikace skrz standard WiFi.
|
|
|
Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů
ŠÍPOVÁ, Aneta
Záměrem mé diplomové práce bylo odhadnout efektivní dávky z různých vyšetření v oblasti nukleární medicíny a radiodiagnostiky a zjistit, jaké jsou počty těchto vyšetření v České republice. V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou, platnými právními předpisy a internetovými odkazy. Diplomová práce na téma "Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů" je rozdělena na dvě části. Úvodní část teoretické práce je věnována důležitosti lékařského ozáření v rámci radiologických metod a lehkému popisu celé práce. V další části práce jsou shrnuty informace o ionizujícím záření - o jeho historii, druzích, zdrojích, interakcích s prostředím a biologických účincích na organismus. V další části práce, která je věnována radiační ochraně, je uvedena základní česká legislativa, která se vztahuje k danému tématu. Dále jsou v této práci v rámci radiační ochrany uvedeny její cíle, koncepce, principy, metody ochrany před zářením, radiační monitorování a základní sledované veličiny, které jsou důležité z hlediska radiační ochrany. V poslední části teoretické práce je uvedeno lékařské ozáření a možnosti využití tohoto záření v lékařství. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo odhadnout průměrné efektivní dávky u různých vyšetření v nukleární medicíně a radiodiagnostice. U zvolených vyšetření byla vypočítána průměrná efektivní dávka u pacientů, kteří zvolené vyšetření podstoupili v lednu roku 2022. V rámci nukleární medicíny se jednalo o scintigrafii skeletu (96 pacientů), perfuzní scintigrafii myokardu (51 pacientů), perfuzní a ventilační scintigrafii plic (166 pacientů) a dynamickou scintigrafii ledvin (12 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021. V rámci radiodiagnostiky se jednalo o CT mozku nativně (226 pacientů), CT břicha nativně (91 pacientů), CT hrudníku nativně (33 pacientů) a CT bederní páteře nativně (46 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021 a výsledky uvedené v dokumentu "Hodnocení lékařského ozáření" vydané SÚJB v roce 2021. Druhým cílem bylo zjistit, jaké jsou počty výše zmíněných vyšetření v České republice a odhadnout roční efektivní dávky českého obyvatelstva z lékařských zdrojů. K tomuto účelu mi byla poskytnuta data od ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky). V rámci tohoto cíle byly odhadnuty kolektivní efektivní dávky. Třetím cílem bylo odhadnout relativní pravděpodobnost vzniku stochastických účinků (rakoviny). K tomuto účelu byl použit program X-ray risk.
|
|
|
Vliv pandemie COVID-19 na práci na radiologických odděleních ve vybraných nemocnicích v České republice
DOBIÁŠOVÁ, Marcela
V březnu roku 2020 se v České republice začali vyskytovat první pacienti s onemocněním COVID-19, proto musela být přijata opatření k ochraně jak pracovníků nemocnic, tak i pacientů. Na tuto situaci musely reagovat i nemocnice, jako poskytovatelé zdravotní péče. Se vzrůstajícím výskytem epidemie, vznikaly v nemocnicích covidové jednotky, často na úkor běžných lůžek, ale někdy i celých oddělení. Tato omezení ovlivnila i chod na radiologických odděleních, kde docházelo k omezení plánovaných vyšetření. Cílem diplomové práce bylo provést analýzu vlivu pandemie COVID-19 na práci na radiologických odděleních a současně provést analýzu a strukturu vyšetření na radiologických odděleních v období březen 2019 až únor 2021 ve vybraných nemocnicích. V teoretické části diplomové práce jsou definovány pojmy z radiologického oddělení, zejména vyšetřovací metody, jsou zde popsány a rozděleny kontrastní látky, ale také jejich nežádoucí účinky. Další část se věnuje principům radiační ochrany, její využití ve zdravotnictví, ochraně radiologických pracovníku v období pandemie COVID-19, v poslední kapitole teoretické časti jsou uvedeny dosud zjištěné poznatky o původci způsobující onemocnění COVID-19, ale také použití ochranných pomůcek. Výzkumná část seznamuje s výsledky dotazníkového šetření mezi 64 respondenty, popisuje, jaká opatření přijala nemocnice na ochranu personálu v období pandemie COVIDU-19. Byla vyhodnocena a analyzovaná poskytnutá data o počtu a struktuře vyšetření z jednotlivých nemocnic. 86 % respondentů odpovědělo, že pandemie COVID-19 ovlivnila počty a strukturu vyšetření.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva a zaměstnanců JE Temelín o evakuaci při vzniku RMU
RYBÁK, Tomáš
Cílem diplomové práce bylo porovnat informovanost zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín a laické veřejnosti o evakuaci při vzniku radiační mimořádné události. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření. Distribuce a vyplnění dotazníků proběhlo pomocí internetového nástroje pro tvorbu dotazníků na stánkách survio.com. Teoretická část práce je zaměřena na jadernou elektrárnu Temelín, na její geografickou polohu a technický popis. Dále je práce zaměřena na radiační bezpečnost jaderné elektrárny, jejich pracovníků a obyvatel před ozářením. V teoretické části jsou dále popsané vybrané havárie jaderných elektráren Jaslovské Bohunice, Černobyl a Fukušima. Pro účely praktické části byl vytvořen shodný dotazník pro zaměstnance jaderné elektrárny Temelín a laickou veřejnost. Dotazník byl sestaven z 34 otázek, kdy první 4 otázky slouží rozdělení respondentů a zbylé otázky zjišťují informovanost o evakuaci při vzniku RMU dotázaných respondentů. Šetření se zúčastnilo celkem 100 respondentů z toho 50 zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín a (50 %) a 50 respondentů z laické veřejnosti (50 %). Výsledky šetření byly vyhodnoceny pomocí internetového nástroje survio.com a softwarového programu Microsoft Excel. Cílem diplomové práce bylo porovnat informovanost laické veřejnosti a zaměstnanců JE Temelín na evakuaci při vzniku mimořádné radiační události. Z dotazníkového šetření je patrné, že míra informovanosti zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín dosahuje 86 % a laické veřejnosti jen 68 %. Z výsledku je patrné, že zaměstnanci jsou lépe a více informováni než laická veřejnost. Na základě tohoto šetření bych doporučil více informovat veřejnost o možnostech evakuace při vzniku radiační mimořádné události.
|
|
|
Analýza připravenosti Policie České republiky na radiační mimořádnou událost
HOMOLOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou analyzovány znalosti příslušníků Policie České republiky, Jihočeského kraje v oblasti plnění úkolů Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události a je analyzována vybavenost Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ochrannými prostředky využitelnými při radiační mimořádné události. Teoretická část práce se zabývá integrovaným záchranným systémem a jeho základními složkami, mimořádnými radiačními událostmi, jejich historií a klasifikací, problematikou ionizujícího záření a jeho účinků na lidský organismus, radiační ochranou a úkoly Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Výzkumná část práce byla provedena pomocí dotazníkového šetření a rozhovoru s pracovníky Oddělení krizového řízení Policie České republiky v Českých Budějovicích. Dotazníky byly rozdány policistům Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, ze kterých byl proveden kvantitativní výzkum. Pomocí dotazníkového šetření byla zjištěna nepřipravenost policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v oblasti plnění úkolů Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události. Výsledky nedosáhly hranice úspěšnosti, která byla stanovena na hodnotu 70 %. Policisté, kteří mají ve svém kraji jadernou elektrárnu, by měli disponovat většími znalostmi v této problematice. Prostudováním odborné literatury, Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, dokumentace Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje a na základě poskytnutého rozhovoru bylo zjištěno, že množství ochranných prostředků využitelných při radiační mimořádné události, které má k dispozici Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, je dostatečné vzhledem k počtu sloužících policistů.
|
|
|
Analýza obdržených dávek pracovníků Nemocnice Třebíč, p.o. během radiodiagnostických vyšetření
ŠOTKOVSKÝ, Aleš
Objev rentgenového záření Wilhelmem Conradem Röntgenem v roce 1895 znamenal přelom nejen v oblasti lékařské diagnostiky, ale bez nadsázky v celé medicíně jako celku. Vznikl nový obor radiodiagnostika, který se především od 70. let minulého století velice rychle rozvíjel a dnes mají radiodiagnostické zobrazovací metody v lékařství své nezastupitelné místo, a jakýkoliv provoz zdravotnického zařízení si bez nich v současné době dokážeme představit jen velice těžko. Se současným rychlým rozvojem tohoto oboru se oproti minulosti několikanásobně zvýšil nejen rozsah vyšetření, která jsme v současné době schopni provést, ale také počet takto vyšetřených pacientů. S tímto faktem bohužel také souvisí vyšší riziko vystavení zdravotnického personálu účinkům ionizujícího záření, a s tím spojených nežádoucích účinků. Aby bylo toto riziko co nejmenší za současného zachování počtu a kvality provedených vyšetření, je nutné, aby byl na pracovištích se zdroji ionizujícího záření obzvlášť kladen důraz na dodržování principů radiační ochrany a kontrolu, zda jsou tyto principy skutečně dodržovány. Z tohoto důvodu dochází u zaměstnanců, kteří zde pracují k monitorování obdržených dávek ionizujícího záření, a jeho pravidelnému vyhodnocování. Cílem této práce je analýza obdržených dávek u pracovníků se zdroji ionizujícího záření na příslušných pracovištích Nemocnice Třebíč, p.o. v uplynulých deseti letech, kdy v této nemocnici došlo k významnému nárůstu pacientů vyšetřených pomocí radiodiagnostických zobrazovacích metod. Samotná práce je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je za pomoci dostupných zdrojů z české i zahraniční literatury popsána problematika týkající se zvoleného tématu. Nejprve je zde popsáno samotné rentgenové záření, jeho vznik, vlastnosti, účinky a možné využití, dále jsou zde popsány možnosti jeho detekce a také účinky, které toto záření má na živé buňky. Zvláštní prostor je zde také věnován ochraně před ionizujícím zářením - zde jsou uvedeny příslušné právní předpisy týkající se této oblasti a dále jednotlivé principy samotné ochrany. Poslední kapitola je pak věnována dozimetrii, a přímo tak souvisí se samotným výzkumem v této práci. V praktické části je pak zahrnut vlastní výzkum. Pro tyto účely byl stanoven cíl práce - analyzovat zjištené hodnoty osobních dávek a dávkových ekvivalentů u pracovníků radiodiagnostického oddělení a pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč, p.o. v uplynulém desetiletí, tj. od roku 2011 do roku 2021. Do tohoto výzkumu bylo zahrnuto celkem 51 pracovníků příslušných oddělení pracujících zde po celé sledované období. Ti byli následně rozděleni do kategorií podle oddělení, na kterém vykonávali svou pracovní činnost, a podle svého pracovního zařazení. Během tohoto období byli všichni zmínění pracovníci monitorováni pomocí osobních filmových dozimetrů firmy VF, a.s., a na základě těchto zjištěných hodnot byl poté proveden samotný výzkum.
|
host ::
RSS.